9. Já svou víru neztrácím 

 
V horku stínem v noci útočištěm mým 
silným žárem i v těch dobách ledových, 
z poháru lásky Tvého Ducha toužím pít, 
dílo rukou Tvých mě denně překvapí! 
 
Na cestě za Tebou mě nezastaví nic, 
nikdo nikdy mi nenabídne víc. 
 
Já svou víru v Tebe neztrácím, 
vím, kým jsi pro mě, vím, že mě čeká nebe, 
ke starým žádostem se nevracím, 
ne nemusím se stydět za to, že věřím v Tebe. 
 
Na poutních místech Tvoje tělo nehledám, 
po bílém rouchu ani v hrobech nepátrám, 
ve zlatých krásných chrámech nebydlíš, 
na žádném z křížů dávno nevysíš. 
 
Vím, že v mém domě denně přebýváš, 
v mém srdci Pane vždycky místo máš!